Zahrádkáři nejsou v ohrožení

V posledních týdnech se kolem našeho dřívějšího článku rozhořela bujará diskuse a řada lidí přeposílala starší petici  proti tzv. semínkovému zákonu proto bychom rádi uvedli věc na pravou míru a přinášíme informace ze setkání setkání u kulatého stolu organizovaného europoslancem Pavlem Pocem (ČSSD) o návrhu tohoto nařízení, které sepsala paní Margit SlimákováJednání se týkalo tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (2013/0137 COD)

Jednání se zůčastnili zástupci firem produkujících a prodávajících semena, neziskových organizací a permakultury. Připravované Nařízení má nahradit 12 doposud platných vyhlášek a přispět k ochraně evropského trhu s rozmnožovacím rostlinným materiálem.

Ladislav Miko (zástupce generálního ředitele DG SANCO, ochrana zdraví a spotřebitele), který na přípravě návrhu pracuje, jednoznačně odmítl obavy putující internetem a předávané peticemi, že by toto nařízení jakkoliv zhoršovalo pohyb semen a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin mezi jednotlivci, neziskovými organizacemi, neprofesionály, ochránci přírody, zahrádkáři, občanskými sdruženími anebo pro vědecké účely.

Je pravděpodobné, že obavy šířené internetem vycházejí z pracovní, neoficiální verze, která nebyla určena ke zveřejnění. Petice nereagují na aktuální a jedinou oficiální verzi z května 2013. Obavy uváděné v petici neodpovídají skutečně projednávanému návrhu.

Nařízení navrhuje čtyři možnosti registrace:

  1. Komerční registrace – doposud běžně používaný způsob registrace vyžadující testování.
  2. Registrace pro lokální, krajové odrůdy – testování není třeba, druh se uzná na základě popisu.
  3. Registrace pro heterogenní osiva – tj. osiva, která se nevejdou do definice odrůdy, zahrnutá pro možnost reagovat na variabilitu podmínek (např. na změny klimatu). Tato osiva nejsou uniformní (jak vyžaduje právě definice odrůdy) a probíhala diskuze, jak a jestli je lze charakterizovat. Tento druh registrace by byl pouze nařízením navržen, a podmínky stanoveny až prováděcí vyhláškou, pokud dojde ke shodě.
  4. Niche market – malá, lokální produkce jakýchkoliv plodin, bez registrace a bez testování. V tomto případě budou stanoveny limity jako např. pouze prodej malých balení semen. Nyní jsou navrženy podmínky obecně platné pro malé firmy podle EU, tj. do 10 zaměstnanců a do obratu 2 miliony EUR ročně. Během diskuse se zvažovalo, jestli z kritérií nevynechat počet zaměstnanců, pro možnost jejich navýšení v sezóně, ale snížit hranici obratu. Tato možnost produkce je určena pro pohyb rostlinného materiálu mezi jednotlivci, sousedy, neprofesionály, sdruženími, pro genové banky anebo pro vědecké účely.

Dále probíraná témata

  • Nařízení nebude zahrnovat lesní materiál.
  • Delegované akty – prováděcí vyhlášky doposud nejsou ani naznačené, ale na jejich přípravě se pracuje a předpokládá se podobné prodiskutování u kulatého stolu. Otázkou je, jestli bude požadováno jejich individuální schválení jednotlivými státy anebo budou platit automaticky.
  • Na opakovaný dotaz Pavla Poce jestli nařízení nijak neomezí anebo neohrozí permakulturní pěstování bylo jednoznačně odpovězeno, že ne.
  • Kompletní znění návrhu se nachází na stránkách Evropské komise, kde si jej může každý sám prostudovat.

Pavlu Pocovi lze do 6. prosince 2013 posílat pozměňovací návrhy. Od 10. 12. se pozměňovací návrhy k nařízení budou projednávat ve výboru ENVI. Od roku 2015 se předpokládá zahájení platnosti návrhu s účinností od 2018. To znamená, že se počítá s dobou tří let na vypracování prováděcích vyhlášek.

K tématu se vyjádřil také další z účastníků Jiří Guth zde.

Článek byl přezvat se souhlasem z www.margit.cz.

Poznámka redakce:

Přestože tato argumentace působí uklidňujícím dojmem není od věci uvažovat nad problematikou i jinou optikou. Nad nařízením se diskutuje z negativního pohledu zda neohrozí diverzitu osiv, atp. Jenže fakt je ten, že tato diverzita je již vlastně zlikvidována (10 největších osivářských firem – zhusta průmyslové koncerny typu Monsanto, Syngenta ovládají 75 % trhu s osivy) a je tedy na místě ptát se zda vůbec případně jak hodlá legislativa zařídit aby se rozmanitost osiv opět rozšiřovala a řada druhů přestala mizet z genofondu, tak aby v Evropě (a samozřejmě nejen v Evropě) přestal klesat počet odrůd dostupných ovocných stromů, zeleniny, obilovin adaptovaných na místní podmínky ve prospěch často výnosnějších, ale choulostivějších druhů, která jsou však chráněna autorským právem (nebo patentem) velkých firem (v Evropě dnes již polovina patentů na osiva patří velkým firmám: Monsanto, Dupont, Syngenta,BASF a Bayer)?

A také se ptát proč jsou organizace jako ArcheNoah, Kokopelli či u nás Gengel, které se snaží o zachování rozmanitosti odrůd kriminalizovány či přinejlepším na hraně legality? Na toto téma doporučujeme shlédnout snímek: Mysli globálně, jednej lokálně.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>