EkoSeedForum vyzvalo ke spolupráci a komunikaci

150 účastníků z 21 zemí diskutovalo v Poznani o ekologickém šlechtění a bioosivech. Hlavním cílem EkoSeedForum – Evropské konference o bioosivech, ekologickém šlechtění a agrobiodiversitě, která se konala 20.-22. 3. v polské Poznani, byla podpora rozvoje nezávislého šlechtění a produkce osiv ve střední a východní Evropě. “U šlechtění osiv nejde o nic méně než o naši budoucnost. Protože do jisté míry jsme tím, co jíme, a jíme to, co vysejeme,” uvedl Bernhard Jansen, ředitel sdružení EkoConnect, které Fórum pořádalo. Zdůraznil, že se zde jednalo o mnohem víc než o pouhé dodávky osiv pro ekologické zemědělství. Je třeba, aby rozmanitost osiv zůstala veřejným statkem a nestala se předmětem ekonomických zájmů několika korporací.

Význam šlechtění osiv pro ekologické zemědělství

První část konference byla věnována vývoji šlechtění rostlin pro ekologické zemědělství ve střední a východní Evropě. To bohužel zatím probíhá pouze v několika zemích, jako je Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko či Maďarsko. Gebhard Rossmanith ze společnosti Bingenheimer Seeds AG představil síť pro zelinářská osiva pro biologicko-dynamické a ekologické zemědělství, která je 30 let průkopníkem v oblasti produkce bioosiv, zachování hodnotných odrůd a také šlechtění nových nehybridní odrůd pro profesionální ekozelináře ve střední Evropě. Upozornil, že žádná jiná cesta než vývoj nezávislého šlechtění rostlin pro ekologické zemědělství neexistuje. Požadavky ekozemědělců na kvalitu odrůdy se totiž výrazně liší od požadavků, které má na osiva konvenčního šlechtění, především kvůli příjmu živin, potlačení plevelů, odolnosti vůči nemocem a především kvůli chuti. Navíc při konvenční šlechtění se stále častěji užívají technologie, které odporují principům ekologického zemědělství, jako je např. fůze buněk. Velký význam má také reprodukční schopnost osiva, která je pro ekologické zemědělství velmi důležitá a která je u konvenčně šlechtěných odrůd obvykle nemožná. „Pokud si ekologické zemědělství nevybuduje vlastní systém šlechtění, bude brzy trpět nedostatkem odrůd, řekl Rossmanith.

Projekt FAIR – BREEDING®:  0,3 % z obratu prodejců na výzkum bioosiv

Velký ohlas mezi účastníky konference vyvolala prezentace konceptu FAIR-BREEDING® od Michaela Flecka, ředitele svazu Kultursaat. V rámci tohoto projektu věnují velko- a maloobchodníci s biopotravinami 0,3 % svého obratu z prodeje čerstvého ovoce a zeleniny ekologickým a biodynamickým šlechtitelům sdruženým v neziskovém svazu “Kultursaat”, který za to posiluje své aktivity v oblasti šlechtění, zejména květáku. Od začátku projektu v zimě 2007/2008 bylo získáno pro tyto účely až 100 000 EUR. „Vzhledem k diskuzi kolem CMS hybridů (hybridů s cytoplazmatickou samčí sterilitou) není tato suma dostatečná, ale dlouhodobý závazek a příspěvek prodejců a spotřebitelů k tomuto tématu potvrzuje, že jdeme správnou cestou. Byli bychom rádi, kdyby tento model posloužil jako příklad pro ostatní,” řekl Michael Fleck.

Pro úspěšné šlechtění bioosiv je nutná ochota spolupracovat

René Groenen, ekozelinář a šlechtitel z Nizozemí povzbudil účastníky, kteří mají zájem o ekologické šlechtění. „Každý ekozemědělec, který se zajímá o rostliny a je ochoten učit se a spolupracovat, může být šlechtitelem. Šlechtění zde fungovalo tisíce let. Ti, kteří dnes nejsou spokojeni s dostupnými odrůdami, tak sami se šlechtěním znovu začínají.“

Monika Messmer, šlechtitelka ze švýcarského institutu FiBL a prezidentka Evropského sdružení ekologických šlechtitelů rostlin (ECO-PB) ve své prezentaci uvedla, že odrůdy pro ekologické zemědělství musejí nezbytně procházet oficiálním zkouškami odrůd v podmínkách ekologického zemědělství. „Naše studie jasně prokázaly, že většina velmi vhodných odrůd pro ekozemědělství by nebyla schválena, pokud by jejich zkoušení probíhalo v konvenčních podmínkách,” řekla vědkyně. Zkoušení odrůd v režimu ekozemědělství není dosud ve většině zemí střední a východní Evropy možné, což by se mělo v členských zemích změnit. V otázce požadavků pro přijetí ekologických odrůd, překvapil účastníky Edward Gacek, ředitel polského Výzkumného ústavu pro zkoušení kultivarů (COBORU). Byl velmi otevřen návrhům na zkoušení ekologických odrůd v podmínkách ekologického zemědělství: „Již několik let o zkoušení osiv v ekologickém režimu hospodaření uvažujeme. Umíme si zkoušky v režimu EZ představit již velmi brzy a jsme velmi vděčni za tento návrh z ekozemědělského sektoru. Naše dveře jsou otevřeny.”

Rozvoji bioosivářství prospěje nové nařízení i zlepšení spolupráce napříč výrobním řetězcem

Druhá část konference se zaměřila na zvýšení použití osiv množených v ekologických podmínkách. Ve střední a východní Evropě je to stále ve velké míře neřešený problém. Obvykle  je v ekozemědělství používáno méně než 10 % bioosiv. To představuje významné pokřivení konkurence a dává ekologickým osivářům jen malou motivaci k produkci bioosiva. Skutečnost, že návrh úpravy zákona EU o ekozemědělství bude vyžadovat povinné použití bioosiv a umožní pouze několik málo přechodných let, pouze zvyšuje potřebu jednat.

Klaus-Peter Wilbois z FiBL v Německu ve své prezentaci poukázal na to, že bude nezbytná vyšší transparentnost nabídky bioosiv, která dodavatelům zaručí odbyt jejich bioosiv, tak aby měli motivaci rozšiřovat svou nabídku. Moderní databáze, jako například www.organicxseeds.org, dokáží tuto transparentnost už dnes zajistit. Dostupnost a nabídku osiv je zde možné kdykoliv zkontrolovat, včetně náhledu do minulosti. „To excelová tabulka na obtížně dohledatelné webové stránce bohužel nemůže splnit,” řekl Wilbois, který vybídl členské státy k používání praktických řešení. Wilbois také zdůraznil možnosti, které skýtá větší používání bioosiv: „Produkce bioosiv je zajímavým odvětvím, z něhož může těžit celá řada zemědělců.”

Ilze Skrauble z lotyšského Priekuli ústavu pro šlechtění rostlin vysvětlil, že spotřebitelé ve střední a východní Evropě často o ekologické produkci mnoho nevědí a původ osiva pro ně proto není důležitým tématem. Ekozeměděli si často stěžují na vysoké ceny bioosiv. Je nezbytná další osvěta mezi spotřebiteli i zemědělci.

Na význam vzájemné komunikace poukázal také Gebhard Rossmainth. Prezentovaný pozitivní příklad z Nizozemí – významné zvýšení dodávek a použití bioosiv – byl úspěšný díky tomu, že všichni zainteresovaní se s pozitivní motivací a dobrou vůli sešli u společného stolu, včetně obchodníků. Rozhodující je komunikace až ke konečnému zákazníkovi, který očekává čisté biopotraviny: skutečné jídlo, které se rodí ze semínka.

Zachování rozmanitosti odrůd

Třetí hlavní téma konference bylo zaměřené na rozmanitost produkce. Klaus Rapf z rakouské organizace Arche Noah poukázal na mnoho příkladů spolupráce mezi iniciativami za záchranu rozmanitosti a ekologickým zemědělstvím. Margarita Vishnyakova z ruského Vaviolovova ústavu v Petrohradě ve své přednášce upozornila na množství odrůd pocházejících z celé Evropy, které jsou uchovány v největší genové bance v Evropě. Tento materiál je nejenom uchováván, ale je na něm také prováděn soustavný výzkum, jako například výzkum sojových bobů vhodných pro pěstování v severních oblastech. Přizvala iniciativy na záchranu odrůd, zemědělce a zemědělské organizace ke spolupráci.

V průběhu setkání vzniklo několik nových partnerství. Účastníci konference ocenili její význam a souhlasili s uspořádáním dalšího setkání na mezinárodní úrovni. EkoConnect, hlavní pořadatel konference, upozornil na možnost sdíleného výstavního stánku pro zájemce, a upozornil na  workshop, který proběhne na 9. Organic Marketing Forum 1. června 2014 ve Varšavě. Každý, kdo by měl zájem o účast na dalších akcích, může poslat zprávu na info@ekoconnect.org.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>