Kde ty loňské deště jsou?

To, že letošní rok přinesl méně sráže popsali už mnohé zprávy v médiích. Jak vypadá situace u zemědělcům produkujících pro KPZ vypráví tento článek.

Zemědělský pár Šelongových z Pustějova z Moravskoslezského kraje hodnotí letošní rok jako zkouškový pro jejich spolupráci s KPZkami. Během sezóny k nim na pole do Pustějova přijížděli odběratelé s mokrými auty, protože cestou pršelo, ale v Pustějově nespadla ani kapka. Na jaře vysévali petržel a pastiňák nadvakrát, ale marně, rostliny nevzešly. Od konce června do začátku září pršelo jen dvakrát a to jen lehce. Všechny bouřky v okolí, jejich pozemek minuly. [ více ]

Soutěž Česká biopotravina 2015 vyhrála Bio rajčata ve vlastní šťávě

Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO informoval o výsledcích soutěže Česká biopotravina 2015.

Soutěže Česká biopotravina 2015 se zúčastnilo celkem 81 výrobků. Porotci včele se zástupci Státní zemědělské a potravinářské inspekce hodnotili pestrou škálu biopotravin – od chleba, přes mléčné výrobky až po ovocné šťávy a sirupy. Nejpočetněji obsazenou kategorií bylo biovíno se 33 vzorky. Objevily se i potraviny na českém trhu ojedinělé – například biohermelín, raw zmrzlina, či ghí-přepuštěné máslo, ale i zcela tradiční jako dršťková polévka. [ více ]

Malmö, město, které aktivně podporuje městské zemědělství

Malmö je třetí největší město Švédska, žije v něm 300 000 obyvatel, 30% jeho obyvatel se narodilo mimo Švédsko a pochází ze 175 zemí světa, 40% lidem je méně než 35 let a každá čtvrtá cesta ve městě je vykonána na kole.  To je pouze pár charakteristik tohoto města na Jihu Švédska, které má velkou ambici stát se leaderem mezi velkými evropskými městy na poli udržitelnosti.  Malmö se chce stát do roku 2020 nejpřátelštějším městem k životnímu prostředí ve Švédsku, chce být městem budoucnosti, kde rozvoj probíhá udržitelně a kde jsou veškeré přírodní zdroje využívány šetrně, zaměřuje se také na udržitelné vedení samotného města, nastavování nových procesů v řízení, využívání zdrojů a předcházení vzniku odpadu. Součástí této strategie je i práce s tématem městského zemědělství a ploch pro pěstování ve městě. [ více ]

Interview s Denisem Carelem – angažovaným francouzským chovatelem koz

Denis Carel je chovatel koz a zemědělec hospodařící na jihu Francie. Je ale především aktivista a jedním ze zakladatelů systému AMAP (Associations pour le maintien d´une agriculture paysanne – Sdružení pro údržbu rolnického zemědělství), pravděpodobně nejvýznamnější a nejrozšířenější současné potravinové alternativy ve Francii, která propojuje ekologicky hospodařící drobné zemědělce a farmáře přímo se spotřebiteli. Protože byl zrovna na pracovním setkání v Praze a protože jsem zjistil, že má zrovna 63. narozeniny, tak jsem ho pozval do cukrárny na kus řeči a dortu. Povídali jsme si nejen o současných problémech spojených s potravinami, ale především o funkčních alternativách, možnostech a nutnosti angažovat se.

[ více ]

Kytky od potoka hledají posily

Na desetiletí opuštěný půlhektar ve středočeském kraji se znovu vrací zemědělství. Hezčí, voňavější a také ženštější, než je obvyklé. Vzniká tam pod názvem Kytky od potoka květinové pole, kde se pěstuje ekologickým způsobem, vzniká pod rukama dvou žen. Míla Hilgertová a Iveta Kuráňová se potkaly v komunitní zahradě KomPot a protože se jim dařilo, rozhodly se svůj um ověřit i na květinách. „Drtivá většina kytek z obchodu je z dovozu, a to hlavně z afrických států, z Latinské Ameriky a z Asie, kde často lidé pracují ve strašlivých podmínkách. Nechceme se na tom podílet,“ říká Míla, která spolu s Ivetou začíná s pěstováním lokálních, starých i klasických druhů květin. Nyní k sobě hledají posilu – někoho, kdo by pomohl i s pěstování květin, tak i jako florista.

[ více ]

Seriál KPZ v ČR: zahrada KomPot

Na Biospotřebiteli se často dočtete o tzv. KPZkách – komunitou podporovaném zemědělství. Co to vlastně a prakticky je, vám budeme přibližovat v seriálu KPZky v ČR, představujícím jednotlivé farmáře, zahrady a odběratelské skupiny. Začínáme Komunitní zahradou KomPot. Autorkou textu je zahradnice KomPotu Iveta Kuráňová.

[ více ]

Ekostatek Vlkaneč: Máme rádi alternativní formy

Ekostatek Vlkaneč pokračuje v komunitním financování své konzervárny. Tzv. Konzervatoř, na niž se od loňska vybralo přibližně 150 tisíc korun, potřebuje ještě další 50 tisíc – na dovybavení a zázemí. Stále je tedy možnost podpořit výrobu kvalitních a unikátních biozavařenin, a zároveň si tak zajistit lepší ceny. Podpora funguje jako zvýhodněné přeplatné; vybrat si produkty, např. džemy, povidla, chutney, sirupy nebo třeba chřestovou polévku, je možné do konce příštího roku.

[ více ]