Kytky od potoka hledají posily

Na desetiletí opuštěný půlhektar ve středočeském kraji se znovu vrací zemědělství. Hezčí, voňavější a také ženštější, než je obvyklé. Vzniká tam pod názvem Kytky od potoka květinové pole, kde se pěstuje ekologickým způsobem, vzniká pod rukama dvou žen. Míla Hilgertová a Iveta Kuráňová se potkaly v komunitní zahradě KomPot a protože se jim dařilo, rozhodly se svůj um ověřit i na květinách. „Drtivá většina kytek z obchodu je z dovozu, a to hlavně z afrických států, z Latinské Ameriky a z Asie, kde často lidé pracují ve strašlivých podmínkách. Nechceme se na tom podílet,“ říká Míla, která spolu s Ivetou začíná s pěstováním lokálních, starých i klasických druhů květin. Nyní k sobě hledají posilu – někoho, kdo by pomohl i s pěstování květin, tak i jako florista.

Co vás přimělo k založení Kytek od potoka?

Nelíbí se nám to, že drtivá většina kytek z obchodu je z dovozu, často a hlavně z afrických zemí, kde lidé pracují ve strašlivých podmínkách. Na tom se nechceme podílet. Chceme v Čechách obnovit produkci řezaných květin, a to navíc ekologickým způsobem. Zároveň je to příležitost obnovit hospodaření na jednom z polí, které patří mé rodině, a cesta, jak dělat něco, co nás baví. Baví nás být venku, být na poli a pracovat kreativně.

Jaká je historie pole?

Před kolektivizací jej vlastnila moje rodina, byli významnými sedláky ve vesnici. Po revoluci se k hospodaření z rodiny už nikdo nenavrátil, až já teď. Pole se pronajímala zemědělskému družstvu, které ho nechala zarůst. Dáváme ho teď do pořádku a chceme ukázat, že se zemědělství dá dělat zajímavě, že to může být výdělečné a že to může mít i šmrnc.

Co pěstujete?

Vyseto máme teď asi dvacet druhů květin, letničky i trvalky. Také halloweenské dýně, bylinky i zeleninu, kterou lze použít do vazeb, například mangold. Chtěly bychom se během pár let dostat až na 50 druhů, možná i víc.

Je to všechno k řezu?

Mělo by být. Do vazeb i na doplňkový prodej po jednotlivých kusech. Chceme dělat jedlé kytice. To je výhoda ekologického pěstování – výpěstky můžete klidně dát i na talíř, kořenit jimi, nejen je v podobě kytice dát na stůl jako dekoraci.

 

Máte nějaký chutný tip?

My jsme měli minulý rok na KomPotu výbornou zkušenost s květy měsíčku. Dělali jsme si salatové směsi tak, že jsme posbírali kdejaké listy, třeba listy červené řepy, špenátu, klasického salátu a do toho jsme dali oranžové okvětní lístky. Vypadalo to krásně a bylo to velmi chutné – jeden z hitů sezóny!

 

Je vaše květinové pole nějak propojené s KomPotem?

Organizačně ne. Spíš si vzájemně pomáháme. Například sadbu, kterou jsme měly pro květinové pole, jsme daly na Kompot, protože tam nám brutálně řádí slimáci. Vyplňujeme prázdná místa, ale propojovat to formálně nechceme. Vnímáme to jako něco jiného.

 

Jste teď dvě, hledáte třetího. Kdo z vás bude kytky vázat?

Ani jedna z nás vázat neumí, vázat by tedy měl náš nový kolega či kolegyně. Měl by to buď umět, nebo by se to měl chtít naučit. Počítáme ale s tím, že se to také budeme muset naučit. Jsme tak malý projekt, kde všichni dělají všechno.

Máte u květin nějaké zázemí? Skleníky, studnu?

Skleníky by byly fajn, ale to až časem, na prodloužení sezony. Studnu bychom chtěly dělat letos. Zázemí nemáme žádné, vše si necháváme u ve vsi nás v bývalém statku, který je nedaleko. Dokonce ani nemáme moc nářadí, něco si půjčujeme z KomPotu. Zatím nám chybí peníze na větší investici.

Jaká je vaše vize? Bude květinové pole také komunitní?

Ne ve smyslu KomPotu, kde hospodářství vlastní prostřednictvím občanského sdružení všichni členové. Chtěli bychom, aby to živilo 2,5 člověka. Přemýšlíme ale o komunitním financování, protože na tuhle investici nemáme peníze a půjčovat se nám nechce, např. formou malých půjček, které bychom částečně splácely formou kytic.

 

Takže KPZka? (komunitou podporované zemědělství)

Možná, ale ne cestou KomPotu, protože kytky jsou něco jiného než jídlo. A taky bych ráda vyzkoušela jinou formu komunitní spolupráce.

Takže to nebude žádný „business“ projekt?

To ne. Spíš společensky prospěšný podnik, který pracovníkům vydělává na živobytí tím, že s něčím obchodují. Je tam ale obrovský přesah do venkovské problematiky, témat jako ženy v zemědělství, ekologické a lokální zemědělství, že je to víc než jen komerční firma.

Jak a kam budete květiny distribuovat?

Chtěly bychom to zkombinovat. Dělat kytky na objednávku, včetně vazby, pro lidi z okolí a z Prahy. A také bychom chtěly spolupracovat s Green Decor, což je ekologické květinářství v Praze na Žižkově. Taky bychom rády našimi kytkami dekoravaly akce, třeba svatby. O prodeji na trzích stále diskutujeme, má to svá pro a proti.

 

Budete mít eshop?

V zásadě ano. Ale na to je ještě čas, ještě to musíme promyslet. Člověk by si tam mohl nadefinovat, co by chtěl, barvy, styl, byla by tam sezonní nabídka. Uvidíme.

Dělali jste si průzkum, kdo se v Česku věnuje ekologickým kytkám?

Ano, a moc jich není. V Brně je Efemer, teď se o nich hodně mluví. Jsou velmi specifické, mají originální styl. Chodí do příměstkých bordelišť a tam sbírají kytky, ale pěstují si jen něco málo. V Praze funguje např. Květinové lahůdkářství. Na trzích najdete řadu dalších prodejců s různým sortimentem a kvalitou, a i ta lokálnost je někdy sporná. Osobně se známe s Green Decorem, konkrétně s Míšou Krobovou. Snaží se nabízet českou produkci a fair trade květiny, prošlapává tady cestu tomu, co je v jiných zemích běžná věc. Skvělé je, že Míša nejde cestou lučních květin, které si koupíte za 50 Kč na trhu a druhý den vám zvadnou. Je skutečně profesionálka, která chce jen ty nejkvalitnější květiny. Bohužel to je velmi těžké. Míša má přehled o tom, co se dá prodávat a co ne, řeší, jaké jsou vhodné kultivary, jak dlouho vydrží, jak je kombinovat. Pomohla nám se sortimentem a rozhodnout se, co má a co nemá cenu pěstovat. Děkujeme!

Máte tedy know how z Green Decoru?

Ne, to ne. Nejvíc vycházíme z toho, co umíme my samy. Já jsem studovala zemědělství a Iveta je zahradnice, zahradničíme řadu let, poslední dva roky společně na KomPotu. Do velké míry je to, co děláme my a všichni, o kterých jsem mluvila, průkopnictví. Od sortimentu, po způsob pěstování, estetiku i celé téma jako takové. Musíme udělat hodně práce a velkou osvětu, aby to lidi dokázali ohodnotit. Zkušenosti s pěstováním květin máme, pro nás je průkopnictví ve znovuobjevování kombinací květin, bylin, zeleniny, keřů při vazbě kytic.

Máte v plánu dělat nějakou osvětu?

Určitě, bez toho to ani nepůjde. Okolnosti produkce květin jsou pro většinu lidí úplně neznámé a to je potřeba začít měnit.

Jaká byla první sklizeň?

Míla: Byla první. Pole je zaplevelené a sadbu žerou slimáci. Tato sezona nebude z hlediska produkce nijak veliká, spíš dáváme pole a okolí do pořádku a připravujeme ho na lidskou přítomnost. Postupně vysazujeme trvalky, které budou kvést až příští rok. Bohužel jsem letos měla relativně vážné problémy s páteří a tak teď zůstala na většinu polní práce Iveta sama. Takže i když jsme věděly, že chceme alespoň tříčlennou pracovní skupinu, o to víc ji teď hledáme. Ale zpět ke sklizni: kytice z vlastní produkce a zahrad jsme ale měli na mé svatbě na konvi června a byl to velký úspěch. Díky tomu budeme na začátku srpna pomáhat s další svatbou. Vazby na mou svatbu dělala Míša Krobová z Green Decoru a má kamarádka Jarka Řejhová. V mé kytici byly chrpy a kopretiny, ale také žebříček nebo květy pastináku a zelené větvičky meduňky. Vlastně by z ní byl docela dobrý čaj J

Díky za rozhovor!

Kdo je Míla Hilgertová?

Míla Hilgertová (dříve Kettnerová) vystudovala zemědělskou univerzitu a vždy se zabývala souvislostmi zemědělství a životního prostředí a ekologickým zemědělstvím. Posledních několik let pracuje v PRO-BIO LIZE, kde se věnuje vzdělávání v tématu odpovědné spotřeby potravin a hlavně rozvojem komunitou podporovaného zemědělství. Je jednou ze zakladatelek KomPotu, kde od loňského roku pracuje také jako pěstitelka zeleniny.

Kdo je Iveta Kuráňová?

Vystudovala také jako Míla Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor zahradnictví. V zahradnickém oboru pracuje od školy – 12 let. Věnuje se navrhování soukromých zahrad a veřejné zeleně, jezdí na údržby a realizace zahrad. V poslední době se také soustřeďuje na pěstování zeleniny a obhospodařování pozemku ekologickým způsobem (KomPot). Spolupracuje s občanským sdružením Přírodní zahrada.

 

Více informací a kontakty na Kytky od potoka najdete na jejich webu nebo Facebooku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>