Košík ekologického zemědělství a biopotravin

Říká se, že jeden obrázek dá více než tisíc slov. Ovšem vidět věci, jak fungují, je ještě účinnější. Proto pětadvacet studentů druhého a třetího ročníku střední Hotelové školy z Poděbrad spolu s pedagogy neváhali a využili možnosti projektu Bio v regionu a vydali se na exkurzi přímo na ekofarmu. Nemuseli ani moc daleko. Biofarma Košík je totiž ve stejném okrese, a tak příklad dobré praxe měli na dosah ruky.

Malebná krajina v okolí Košíku vytváří ideální podmínky pro ekologické hospodářství. Na okraji rozsáhlého lesa se rozprostírají louky a pastviny, pole a sady o celkové rozloze 150 ha. Na 50 ha polí pěstuje farma Dagmar Havlové brambory a obiloviny, v sadech ovoce a na záhoncích a menších polích bylinky a zeleninu. A rozhodně se nezaměřuje jen na prvovýrobu. Výsledky své práce se snaží zhodnotit několika cestami. Jednak jde cestou finalizace produkce – suroviny tedy na farmě zpracovávají a prodávají. Za druhé je farma otevřená exkurzím a vzdělávacím projektům, tedy zhodnocují nabyté zkušenosti z ekologického zemědělství tou nejlepší cestou – přenosem informací a osvětou.

Farma za svou prioritu považuje chov romanovských ovcí. Přestože toto plemeno vyšlechtěné za doby panování Romanovců v Rusku není typickým mléčným ani masným plemenem. Proto i skupina studentů měla v deštivém počasí, které panovalo na začátku října, kdy se na farmu vypravili, zázemí právě v ovčíně. Zde také proběhla mléčná část programu. Jedna skupina studentů si vyzkoušela tradiční způsob výroby sýra z čerstvě nadojeného mléka. Druhá část žactva se vypravila do moštárny. Zde se věnovala ukázce moštovaní, jež bylo v plném proudu.

Nadšení a učení

Studenty provázel zážitkový pedagog, cestovatel, vodák a především současný správce farmy v jedné osobě Tomáš Potfaj spolu se dvěma kolegyněmi – Maruškou a Ivou. A o zážitky neměli studenti nouzi. Mezi ty nejintenzivnější patřilo dojení koz. Studenti se shodli, že to vůbec není tak snadné, jak se zdá. Zjištění, že lze ze smetany v obyčejné zavařovací sklenici pouhým třepáním získat skutečné máslo, které je navíc žluté, také budoucí kuchaře docela překvapilo. Že můžete mít z jablka hned pitelný mošt, který je i bez přidání cukru, sladký a lahodný. Stačí sklidit, podrtit a vylisovat. Zkrátka objev, že mezi potravinou v regále a zemědělskou produkcí nemusí být žádný black box, alchymie nebo dlouhá a složitá cesta, otevřel nejednomu žákovi oči. Zkrátka některé studenty udivilo, že potraviny skutečně může farma vyrobit „doma“ bez složitého vybavení potravinářských podniků připomínající továrny.

„Vzhledem k tomu, že šlo o žáky hotelové školy, kteří nemají o zemědělství hlubší povědomí, bylo důležité ukázat, jak a kde potraviny vznikají, kde se jídlo bere. Důležité bylo uvědomění, že za každou surovinou, kterou v kuchyni použijí, je dřina a že hodně záleží na tom, jakým způsobem vzniká,“ uvedla koordinátorka projektu Andrea Hrabalová a doplnila: „Řada studentů neváhala utratit kapesné za brynzu a sýry, protože něco tak dobrého prý ještě neochutnali. Myslím si však, že v jejich hodnocení sehrál roli i fakt, že poznali reálnou cestu vzniku té potraviny.“

Nová krev

Ovšem jako všude, platí i zde, že každá mince má dvě strany. Zážitkový program, který farma připravila takříkajíc na první dobrou, vyvažují občasné obtíže v zemědělském provozu.

„Neznalost oboru je výhodou i nevýhodou. Nejsem omezen zaběhanými poučkami, což znamená, že mohu být lépe otevřen zcela novým postupům. Na druhou stranu se musím za pochodu učit základům, jako jsou např. technologické lhůty, základní agrotechnické postupy a celková organizace prací na farmě. Nicméně v dnešní době není zas takový problém získat informace. A především – baví mě to,“ přiznává Tomáš Potfaj.

Nutno však dodat, že zdaleka ne všechny ekofarmy jsou schopny a ochotny připravit vzdělávací exkurze pro studenty. Zjednodušeně řečeno, pustit veřejnost do dvora, chce nemálo odvahy. Ta však Košíku nikdy nechyběla. Svědčí o tom mj. pestrost, kterou zde uvidíte. Kromě ovcí, chovají krávy, slepice, perličky, husy, kachny, králíky. Postupně se také farma učí zacházet s volným chovem prasat plemene mangalice. Aby byl výčet úplný, nutno dodat, že zde mají svůj domov prase divoké – divočák Chrochtík nebo osel David.

Ideální podmínky pro zemědělství, proč ne však pro to ekologické?

Přestože Středočeský kraj má v porovnání s jinými kraji ČR téměř ideální podmínky pro zemědělskou činnost – jsou zde dobré půdy, rovinatý terén, nízká nadmořská výška, relativně dostatečné množství srážek, příznivá průměrná teplota, a snadný odbyt biopotravin v podobě blízkosti Prahy – ekologickému zemědělství se zde příliš nedaří. Aktuálně zde zemědělci ekologicky hospodaří na 18 tis. ha, což představuje 3% podíl na celkové zemědělské půdě kraje a to je nejnižší podíl v rámci všech krajů ČR mimo Prahu. Farma Košík je jednou z celkem 302 ekologických farem, které v kraji existují. Již zmíněná blízkost metropole má vliv na vyšší počet výrobců biopotravin. Po vlastní Praze a jižní Moravě je zde třetí nejvyšší počet výrobců (přes 60) a daří se i faremnímu zpracování. Košík je mezi 21 farmami, které se do zpracování vlastní produkce pustily. Více faremních zpracovatelů je už jen na již zmíněné jižní Moravě, kde se jedná především o specifickou skupinu bioproducentů – ekovinařů.

Více informací o projektu Bio v regionu, který podpořilo Ministerstvo zemědělství, naleznete na stránkách Bioinstitutu, který aktivity realizuje:

http://bioinstitut.cz/cz/projekty-spoluprace/propagace-regionalni-bioprodukce-a-spoluprace/aktivity-2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>