Biopotraviny: Staly se hitem, a tím zůstanou

Různé pohledy na ekologické zemědělství a biopotraviny přinesl odborný blok přednášek, který uspořádala PRO-BIO LIGA ve spolupráci s ČTPEZ na Bio stylu v rámci Festivalu Evolution. Zvolená témata byla letos více orientovaná na spotřebitele a mluvčí představili trendy, které sektor za uplynulé čtvrtstoletí ovlivnily.
Kromě toho, že se celý sektor dynamicky rozvíjí, a to především v západní Evropě, je zde patrný i příklon zákazníků k výrobkům s jasným původem. V českém prostředí pak zákazníci mají rádi bioprodukty přímo z farem. Fenomén faremního zpracování a přímého prodeje nelze v posledních letech přehlédnout. „Ačkoliv jsou data za trh biopotravin zveřejňována s určitým zpožděním, trendy hovoří jasně. Spotřeba biopotravin v České republice od roku 2010 roste v průměru každoročně o 7 procent,“ potvrdila Jana Peterková (ÚZEI), která je odpovědná za zpracování zpráv o trhu biopotravin v ČR. Dodala, že lidé stále nakupují biopotraviny především v super a hypermarketech, avšak nákupy přímo u výrobce biopotraviny tvoří 7 % z celkového objemu. Obrat přímého prodeje vzrostl od roku 2010 téměř trojnásobně a činní cca 160 miliónů korun.

Biomléko otevírá dveře ledniček

V České republice patří mléčné biovýrobky k těm, které spotřebitel nakoupí v biokvalitě jako první. Toto nákupní chování nás od zbytku Evropy odlišuje. „Na západ od nás lidé jako první kupují čerstvou biozeleninu nebo bioovoce,“ uvedl Otakar Jiránek, který před dvaceti šesti lety začal do České republiky dovážet certifikované biopotraviny. Tehdy se jednalo spíše o trvanlivé výrobky. Dnes už je to jiné. Zákazníci rádi sáhnou na pult pro čerstvé biovýrobky nebo biosuroviny – ať již rostlinného či živočišného původu.

Ekologičtí zemědělci se trendu přizpůsobili a postupně faremní zpracování či prodej ze dvora rozšiřují. Například za poledních pět let vzniklo 164 malých a cca 100 velkých faremních mlékáren, z nichž výrobky zásobují jak blízké, tak vzdálenější okolí. Jen v biosektru se od roku 2011 zdvojnásobil počet mlékáren z 25 na dnešních zhruba 50. „V porovnání s rokem 2007 máme dnes téměř dvacetkrát více minimlékáren, sedmkrát více zpracoven masa a masných výrobků a třikrát více zpracovatelů zeleniny a ovoce. Mezi těmito zpracovateli je velké množství ekologických zemědělců, výrobců biopotravin,“ sdělil Ivan Hrbek, předseda Svazu faremních zpracovatelů.

Právě Ivan Hrbek zaujal jak předávanými informacemi, tak komentáři při ukázce výroby čerstvého přírodního sýra, která doprovázela celý přednáškový blok.

Nejde jen o to vyrobit a prodat, ale dostat biovýrobek k zákazníkovi. Stále je totiž palčivým problémem distribuce – logistika biopotravin, které vznikají přímo na farmách v malých šaržích. Zajímavou variantou krátkého obchodního řetězce je bezesporu komunitou podporované zemědělství. O tom, jak fungují tzv. KáPéZetky pohovořil Jan Valeška z PRO-BIO LIGY a Jiří Pykal z Biofarmy Sasov ukázal na příkladu tamní výrobny příklad z praxe. O tom, jak se daří na českém trhu nováčkům, pohovořila Andrea Dostálová z úspěšného startupu České ghíčko. Naopak, se svými dlouhodobými zkušenostmi přispěla Jana Lysáková z obchodní společnosti PRO BIO s.r.o. ze Starého Města.

Bez dozoru nelze

O tom, že značka bio, je zárukou kvality, není pochyb. Kromě kontroly certifikačních organizací, od loňského roku kontroluje označování biovýrobků také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Nápis BIO se tedy opravdu nemůže na potravinách užít jen jako marketingová nálepka. O způsobech dozoru informoval přítomné Pavel Vrána (SZPI), který zodpovídá za kontrolu biopotravin na českém trhu.

Někteří producenti si však už tak striktní pravidla ekologického zemědělství a produkce biopotravin ještě dobrovolně zpřísňují. Certifikaci Demeter mají v ČR čtyři podniky. Mezi nimi je také biodynamické vinařství v Kutné Hoře. „K ochraně rostlin a pro zvýšení úrodnosti používáme přírodní preparáty, které si sami připravujeme ze statkových hnojiv – tzv. roháček a křemene – tzv. křemenáček. Nic víc kromě vědomostí a zdravého rozumu pro pěstování révy neužíváme,“ upřesnil Lukáš Rudolfský z Vinných sklepů Kutná Hora. A celkově? Ekovinařů v ČR hodně přibylo a neustále přibývá. Výroba biovína patří k nejčastěji certifikovaným činnostem v rámci faremního zpracování na ekofarmách. Ze zhruba 200 faremních zpracovatelů v ekologickém zemědělství je celá čtvrtina zaměřená na výrobu biovína, převážně na jižní Moravě a vinná réva se ekologicky pěstuje na 870 hektarech.

V současné době se v České republice věnuje ekologickému zemědělství přes 4200 sedláků (9 % zemědělců v ČR) a přes 600 subjektů je registrováno jako výrobce biopotravin, z toho třetinu tvoří výroba přímo na farmách. Aktuální data jsou online k dispozici na stránkách registru ekologických podnikatelů, který provozuje Ministerstvo zemědělství https://eagri.cz/public/app/eagriapp/EKO/Prehled/. Uživatelsky příjemná je rovněž databáze PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, dostupná na www.kamprobio.cz. Přehled funkčních KPZ je k dispozici na stránkách http://www.kpzinfo.cz/.

Blok přednášek připravila PRO-BIO LIGA ve spolupráci s ČTPEZ za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>