Bio regionu na exkurzi v „bioregionu“

Bílé Karpaty, oblast, která patří k nejekologičtějším územím České republiky. Tedy alespoň co se zemědělství týče. A právě sem se vypravili studenti Střední přírodovědné a zemědělské školy z Rožnova pod Radhoštěm. Navštívili ukázkový ekologický zemědělský podnik – Ekofarmu Javorník ve Štítné nad Vláří. Ucelený zemědělský provoz je charakteristický snahou o finalizaci produkce a diverzifikaci činností podniku – včetně vlastní mlékárny, pekárny, palírny, dřevo a kovovýroby.

Tři desítky studentů přivítal na farmě agronom Petr Pastorek. Hned v úvodu vysvětlil motto, ke kterému se činnost farmy hlásí, a které ovlivňuje její způsob hospodaření. Ekofarma Javorník usiluje o ucelený koloběh: „Zdravá krajina – zdravá krmiva – zdravé jídlo – zdraví lidé.“ Proto se nezaměřuje pouze na rostlinnou a živočišnou výrobu, ale řeší i péči o krajinu nebo finalizaci své produkce, tj. zpracování surovin i obchod.

Ekofarma Javorník ekologicky hospodaří od roku 1998. Celková obhospodařovaná výměra zemědělské půdy 1720 ha je využívána  především pro pěstování obilnin (zejména biošpaldy), pícnin, kmínu a dalších kulturních plodin, které jsou dále zpracovávány. Své zastoupení mají i sady – na 33 ha pěstují zejména švestky, hrušky a jablka. Kromě zemědělské prvovýroby se farma věnuje také výrobě biopotravin. Spotřebitelé si tak mohou pochutnat na mase z místního chovu, ve faremním obchodě nakoupit pečivo, mléko a mléčné výrobky.

Start up zvaný mlékárna

Vůbec místní faremní mlékárna, která funguje dva roky, patří k zajímavému příkladu dobré praxe. Zaměřuje se na výrobu čerstvých sýrů, tvarohu, jogurtů, jogurtových a kysaných nápojů. Mléko se zpracovává pouze šetrnou pasterizací bez používání homogenizace, tím si ve výrobcích zachovává původní vlastnosti a biologickou hodnotu. Výrobky neobsahují žádné přidané konzervační látky mimo kuchyňské soli, která sýrům dodává chuť. V současné době je společnost Javorník CZ, s.r.o. jediným výrobcem Hermelínu v BIO kvalitě v ČR. „Nově, od začátku letošního školního roku, biomléko z naší farmy putuje také k 13000 žákům v rámci projektu Mléko do škol,“ upozornila vedoucí mlékárny Marta Buzašová.

Není bez zajímavosti, že ve stádě dojnic, od nichž místní mlékárna zpracovává veškeré mléko, je i čtrnáctiletá „dojka“. Vedoucí živočišné výroby Michal Ptáček k tomu uvedl, že běžně jsou ve stáji dojnice, které měly čtyři až pět telat, což je dvojnásobek oproti běžným zemědělským podnikům. Celá ekofarma má uzavřený koloběh živin, proto potřebuje vyvážený poměr rostlinné a živočišné výroby. Bez zvířat by totiž zpět pole nedostala živiny. Statková hnojiva, zelené hnojení a kompost jsou totiž jediné, které farma používá.

Průkopníci z Karpat

Oblast Bílých Karpat u slovenských hranic patří k místům, kde má ekologické zemědělství dlouhodobou tradici. Některá tamní hospodářství patří k průkopníkům tohoto oboru u nás. Ve Zlínském kraji je registrováno cca 370 ekofarem (téměř každá desátá farma v kraji), které hospodaří na téměř pětině zemědělské půdy (37 tis. ha) v kraji. V EZ je přes 50 % travních porostů, téměř 5 % orné půdy a zhruba čtvrtina ploch trvalých kultur (z toho 30 % sadů) Zlínského kraje. V kraji se daří faremnímu zpracování biopotravin, nachází se zde druhý nejvyšší počet ekofarem se zpracováním (22) po Jihomoravském kraji.

„Chtěli jsme ukázat studentům, že i velký zemědělský podnik může fungovat v režimu ekologického zemědělství. Řízení takového subjektu je odlišné od vedení rodinných farem, jenž jsou veřejností vnímány především jako typické rodinné ekofarmy,“ říká statistička a koordinátorka projektu Andrea Hrabalová.

Boří zaběhané

Snahou projektu Bio v regionu mj. je trošku nabourat tradiční školní pohled a učební osnovy a ukázat, že doba se posunula a již i v ČR máme malé ale i velké zemědělské podniky hospodařící více jak 20 let v systému ekologického zemědělství. „Je třeba vytáhnout školu – žáky a vlastně hlavně učitele mimo zaběhané postupy a učební materiály – že se z pole odveze obilí, a proto se tam zpět musí nahnojit, že pole musí být naprosto čisté od plevelů – a nejde to bez roundupu. Nechceme stavět ekologické zemědělství proti konvenčnímu, ale vzít si z obou to dobré,“ vysvětlila Andrea Hrabalová.

Pro každou ze tří škol, které se letos projektu Bio v regionu zúčastnily, byl proto přichystán balíček činností zahrnující tři aktivity. Na semináři se žáci dozvěděli, co je ekologické zemědělství. Exkurze je zavedla na farmu, kde se studenti a nezřídka i jejich učitelé přesvědčili, jak ekologické zemědělství funguje. Poslední studenty oceňovanou aktivitou byl minikurz vaření z biosurovin nebo ukázka faremního zpracování.

Zkrátka, pokud se podaří vzít učitele s žáky přímo do praxe, nechat je hovořit s odborníky, ukázat jim příklady – malé farmy, velké farmy – tedy umožnit jim upevnění poznatků prostřednictvím zážitků, podaří se nasadit „brouka do hlavy“ a podnítit zájem účastníků o další informace.

Více informací o projektu Bio v regionu, který podpořilo Ministerstvo zemědělství, naleznete na stránkách Bioinstitutu, který aktivity realizuje:

http://bioinstitut.cz/cz/projekty-spoluprace/propagace-regionalni-bioprodukce-a-spoluprace/aktivity-2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>