Krajinný ráz

Rozdíly v dopadu jednotlivých hospodářských systémech ekologického a intenzivního zemědělství na naši krajinu lze rozdělit do několika základních kategorií.

Ekologické

Intenzivní

Krajinná mozaika

Úkolem ekologického zemědělce je hospodařit tak, aby negativně neovlivňoval krajinu. Proto také na ekologických hospodářstvích bývá větší podíl přírodě blízkých území. Ekologické hospodaření díky menší intenzitě využívání krajiny (např. méně zvířat na plochu, šetrnější hnojení, vyloučení pesticidů) poskytuje větší prostor pro planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy. Během 20. století se jako důsledek zvyšování intenzity zemědělství významně zvětšila výměra orné půdy na úkor luk a krajinných prvků jako jsou polní cesty, remízky, meze nebo solitérní stromy. Důsledkem je poškození půd erozí, znečištěné životní prostředí. Dlouhodobě ubývají vzácné, ale i běžné druhy zemědělské krajiny, jako je strnad nebo skřivan.

Spolupráce s přírodou

Cennými pomocníky jsou na ekologických hospodářstvích predátoři zemědělských škůdců jako jsou ptáci nebo pavouci. Ekologičtí zemědělci pro ně zachovávají a nebo vytvářejí nová útočiště, např. zatravněné okraje polí, výsadba keřů. Intenzivní zemědělství se při výživě rostlin i v boji se škůdci spoléhá téměř výhradně na účinky chemických látek. Používání chemikálií však likviduje i další užitečné druhy, které následně v krajině ubývají.

Ráz krajiny

Ekologické zemědělské postupy jsou náročnější na lidskou práci, takže vytváří více pracovních míst. Často se k němu hlásí menší rodinné farmy, mnohdy v méně úrodných oblastech. Ekologické zemědělství napomáhá udržet pracovní příležitosti a zemědělskou tradici.
Za posledních 10 let v Evropě poklesl počet zaměstnanců v zemědělství asi o čtvrtinu. S úbytkem práce na venkově dochází k odlivu obyvatel do měst. Na základní údržbu kulturní krajiny a zachování venkova se vynakládají nemalé veřejné prostředky.

Půdní struktura

Humus, který ekologické zemědělství do půdy pravidelně dodává kupříkladu v podobě hnoje, zlepšuje strukturu půdy a schopnost zadržet vláhu. Dobře strukturovaná půda dokáže také lépe absorbovat a poskytovat živiny potřebné pro rostliny. V intenzivním zemědělství se často do půdy nedodává dostatek organických látek a málo se střídají plodiny, čímž dochází k narušení půdní struktury. V takové půdě pak bývá málo vzduchu, špatně v ní proudí voda, rostliny ji špatně prorůstají svými kořeny, je náchylná k erozi a celkově se snižuje její úrodnost.

Ekonomické dopady

Cílem ekologického zemědělství je zachování a posílení ekologické rovnováhy zemědělského systému. Na krajinu pohlíží jako na složitý systém, který by se neměl hospodařením poškozovat. Ekologické zemědělství hledá způsoby udržitelného hospodaření v krajině. Narušená ekologická stabilita krajiny má skryté ekonomické dopady v podobě škod na majetku způsobených erozí, zdravotních rizik nebo rostoucích investic do hnojiv a pesticidů odrážejících se v cenách potravin.