Proč jíst bio?

Chcete jíst biopotraviny a nevíte, jestli jsou pro vás vhodné?

Biopotraviny jsou potraviny jako každé jiné, tedy strava pro naše tělo, jejich hlavní charakteristikou je skutečnost, že byly vyprodukovány v systému ekologického zemědělství, o němž se můžete dočíst v sekci Co je to bio.

Z hlediska výživy je důležitá kvalita biopotravin. Ta není nijak legislativně definována, pro biopotraviny platí stejná pravidla jako pro běžné potraviny, tedy musejí splňovat totožné potravinářské předpisy. Navíc však splňují podmínky, které upravují zákony pro ekologické zemědělství a biopotraviny.

Kvalita biopotravin

Kvalitu potravin obecně můžeme poměřovat z nejrůznějších úhlů:

  • podle obsahu významných látek,
  • podle obsahu nežádoucích a toxických látek,
  • podle vhodnosti potraviny kdalšímu zpracování nebo
  • podle toho, jak potravina chutná, voní a vypadá.

Potraviny můžeme však také posuzovat nejen z pohledu obsahů jednotlivých látek v dané potravině, ale také z hlediska toho jaký je celý proces, díky němuž potravina vznikla. V kvalitě potraviny se zohledňují i další aspekty, související se zemědělským systémem, v němž vznikly. Jde o:

  • vliv produkce, zpracování, distribuce, spotřeby energie a zdrojů na životní prostředí,
  • pracovní prostředí zemědělce, či obavy spotřebitelů ze zdravotních rizik,
  • způsob chovu zvířat, názor spotřebitelů na způsob produkce, atd.

A jsou to právě tyto aspekty, kterými je třeba porovnávat systém ekologického zemědělství s dosud převládajícím zemědělstvím konvenčním. Právě zde se totiž nejvíce projeví rozdíl v obou systémech zemědělského hospodaření a produkce potravin. A právě na základě těchto aspektů je třeba posuzovat kvalitu biopotravin.

Obsah výživově důležitých látek v biopotravinách

Nicméně rozdíly v kvalitě biopotravin ukazuje i tradiční složkový přístup. Mnohé studie u biopotravin naznačují vyšší obsahy nutričně významných látek – např.:

  • vyšší obsahy prospěšných mastných kyselin v mase a mléce z ekologické produkce
  • vyšší obsah vitamínu C u některého ovoce a zelenině z ekologického zemědělství.

Ale také například:

  • nižší obsah bílkovin, který mají např. obiloviny z ekologické produkce, což zároveň nepříznivě ovlivňuje jejich pekařské vlastnosti. Na druhou stranu, ale obsahuje bioobilí vyváženější poměr aminokyselin.

Obsah nežádoucích a toxických látek v biopotravinách

Ekologické zemědělství nepoužívá syntetické pesticidy, proto bychom ani v biopotravinách neměli nacházet zbytky těchto látek. Ovšem i přes veškerou snahu se zbytky pesticidů v biopotravinách objevují. Většinou se však jedná o náhodné kontaminace buď z předešlé konvenční zemědělské produkce na daném poli, ze sousedních polí či smísením např. zrna během přepravy či skladování. Posledním vysvětlením může být samozřejmě také podvod.

Zbytky pesticidů se spolu s potravinami mohou dostávat i do našeho těla. Vědci zjistili, že některé z nich mohou narušovat účinky hormonů, negativně ovlivnit vývoj plodu v těle matky, nebo snižovat množství spermií, atd.

Dále se v ekologickém hospodaření nepoužívají umělá dusíkatá hnojiva, biopotraviny proto zpravidla obsahují méně dusičnanů. Rostlina totiž přijímá dusík z organických zdrojů pomaleji a ve větším souladu se svými potřebami než při aplikaci syntetických dusíkatých hnojiv. Navíc je množství dusíku používané v ekologickém zemědělství obecně nižší, protože je omezen počet zvířat chovaných na jednotce plochy.

U živočišných biopotravin se nemusíte obávat, že mohou obsahovat zbytky léčiv. Např. mléko může být po léčbě antibiotiky opět prodáváno až po 2x tak delší době, než u konvenčního chovu.

Chutnají biopotraviny lépe?

Ovoce a zelenina v biokvalitě obvykle obsahuje méně vody, proto i koncentrace látek ovlivňujících chuť bývá vyšší. Chuť ale, kromě zemědělského systému, závisí na mnoha dalších faktorech: na textuře, konzistenci, odrůdě, kvalitě půdy, mikro- i makroklimatických podmínkách a také na době sklizně a posklizňové péči.

Ovšem, jakkoliv je chuť subjektivní, biopotraviny preferuje celá řada světových šéfkuchařů (např. Jamie Oliver) a vaří z nich řada špičkových restaurací.

Zdravotní přínosy a rizika

Biopotraviny nejsou výhradně „zdravá výživa”, systém jejich produkce není určen k tomu, aby v první řadě vytvářel „zdravé potraviny”, ale především k tomu, aby přispíval ke zdravé krajině a poskytoval kvalitní potraviny (splňující ty nejpřísnější kvalitativní normy).

Nicméně přínos biopotravin pro naše zdraví může být druhotným dopadem zdravého zemědělství. Vyloučení chemizace půdy, vody, zvířat či potravin může snižovat rizika plynoucí z přítomnosti cizorodých chemických látek v našem organismu i okolním prostředí.

Zdravotní rizika?

V souvislosti se zdravotními riziky se nejčastěji hovoří o plísních, či tzv. mykotoxinech případně aflatoxinech. Vychází se z předpokladu, že nejsou-li rostliny ošetřeny postřikem proti plísni, musejí jí snadno podlehnout.

Nicméně odborníci srovnávacími výzkumy dokazují, že v biopotravinách se plísně nevyskytují ve vyšších koncentracích než v potravinách z konvenčního zemědělství. Vysvětlení je takové, že konvenční zemědělství zaznamenává častější výskyt mykotoxinů, ale tlumí jej postřikem, ekologické zemědělství nemůže sice použít postřik, ale na druhou stranu rostliny jsou odolnější a výskyt plísní je tak nižší.

Vznik plísní tak bývá spíše spojen s nevhodnými podmínkami při dopravě a skladování než s odlišným způsobem hospodaření. Navíc konvenční potraviny (např. brambory) mají vyšší obsah vody, proto jsou náchylnější k mechanickému narušení a tím pádem k vyššímu napadení chorobami.

Další rizika pro zdraví konzumentů (např. výskyt parazitů u zvířat) vznikají spíše nedodržením hygienických a veterinárních zásad u drobnochovatelů, než praktikováním ekologických způsobů hospodaření. A koneckonců množství skandálů (BSE, apod.) ukazuje, že velkochovný způsob zacházení se zvířaty přináší vysoká rizika též.