Jak se pěstují biobrambory

Brambory jsou rozšířenou a oblíbenou potravinou. Na kvalitu biobrambor jsou kladeny vysoké požadavky a příprava sadby, přes ochranu rostlin, zajištění živin, vody, až po sklizňovou úpravu se provádí s maximální pečlivostí.

Brambory z ekologického zemědělství jsou vypěstovány bez použití umělých hnojiv a dalších syntetických chemikálií, a proto jejich hlízy neobsahují rezidua těchto nežádoucích látek. Biobrambory mají i výrazně vyšší trvanlivost a byly vykázány o 50 % nižší ztráty při skladování. Obsahují také průkazně více vitamínu C a výrazně méně dusičnanů než hlízy z konvenční produkce.

Níže uvádíme základní kroky při pěstování brambor v ekologickém zemědělství, inspirací nám byla nejen odborná literatura, ale také praktické postupy na statku Camphill České Kopisty , který můžete také osobně navštívit.

Jak se pěstují biobrambory

 

Zpracování půdy

Ekozemědělci musí zajistit dostatečný obsah dusíku, organických látek, živin a minerálních látek, které jsou nezbytné pro dobrý výnos plodin. V ekologickém zemědělství nejsou používána umělá hnojiva, dostatek živin a rozvoj půdního života je zajištěn maximální snahou o recirkulaci živin a zamezení vstupu cizorodých látek do křehkého agro-systému.

Ekozemědělci zúrodňují půdu přidáním kompostu, chlévského hnoje, a dalšími vyzrálými statkovými hnojivy. Samotný osevní postup musí být pestrý a vyvážený, zvyšování úrodnosti půdy a minimalizaci ztráty živin zajišťuje střídání plodin s různou konkurenční schopností vůči plevelům, škůdcům a původcům chorob. Využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, zařazení jetelovin nebo luskovin či směsek s nimi.

Před samotnou výsadbou je pozemek zbaven hrud a kamení, a provedena zaorávka meziplodin.

Příprava sadby, stimulace klíčení

Sadba zvolených odrůd pro produkci musí pocházet z ekologického pěstování. Naklíčení sadby výrazně urychlí počáteční vzcházení rostlin a zvýší jejich konkurence schopnosti v potlačování plevele.

Zkracuje se vegetační doba (až 14. denní náskok oproti nenaklíčeným), s čímž je spojeno dřívější dozrávání porostu, menší potřeba ošetření proti plísni bramborové i plevelům, stejně jako dřívější sklizeň, lepší dozrávání a lepší výnos. Klesá také obsah nitrátů a cukrů v hlízách.

S nakličováním se začíná 4 – 6 týdnů před zamýšleným termínem výsadby. Hlízy jsou umístěny do nakličovacích bedýnek nebo pytlů a 2 – 3 týdny nechány při teplotě 18 – 20°C. Poté se teplota sníží na 8 – 10°C, a když se objeví první klíčky, osvětlují se brambory 8 – 10 hodin denně. V závěru nakličovacího období se teplotu kvůli otužení sníží na 5 – 6 °, a před výsadbou je teplota opět zvýšena na 10 – 15°C

Výsadba

Termín výsadby se liší podle oblasti a nadmořské výšky. Teplota půdy by měla být minimálně 8°C, u naklíčených brambor 6°C. Brambory se sází do vyvýšených řádků, tzv. hrůbků. Hrůbky jsou od sebe vzdálené většinou 75 cm. Vzdálenost brambor v řádku ovlivňuje velikost hlíz. Je-li zvolena menší vzdálenost vytvoří se menší hlízy, při větší vzdálenosti budou hlízy větší.

Kultivace a regulace plevelů

Důležité je, aby byl plevel potlačen v rozumném stádiu. Osvědčeným postupem je střídání vláčení a proorávky, který lze provádět až do vzejití hlíz, pokud je potřeba. Při vzejití hlíz jsou mladé rostlinky přihrnuty opět zeminou. Měly by se nacházet ve středu hrůbku, čímž je zaručena nejvyšší úrodnost.Nahrnování půdy do hrůbků se provádí hrobkovacími tělesy, povrchový škraloup hrůbku by měl být narušován pro lepší provzdušnění hrůbku a je-li třeba, reguluje se plevel až do zapojení porostu.

Ochrana proti chorobám a škůdci

V ekologickém zemědělství jsou upřednostňovány odrůdy odolné proti hlavním chorobám brambor. Brambory jsounapadány především plísní bramborovou a mandelinkou bramborovou.

Výskytu plísně bramborové lze předcházet volbou širšího rozestupu řádků, které neumožňují vznik vlhkého mikroklima pro rozvoj plísně. Odstraněním napadené natě, případně použít měďnaté přípravky, odvar z přesličky, syrovátky či odstředěného mléka.

Přemnožení mandelinky bramborové lze zabránit střídáním plodiny v osevním postupu. Vzdálenost výsadby by měla být alespoň 500m od plochy brambor v předešlém roce. Na malých plochách lze porost ošetřit ručním sběrem brouků a larev, na větších pomocí speciálního sběracího zařízení. Přemnoží-li se populace mandelinky, v časné době růstu rostlin, může být aplikován přípravek bacillus thuringiensis.

Sklizeň

Brambory na uskladnění se sklízí od srpna do října, sklízet by se měly 3 týdny po odstranění, či odumření natě, aby se zpevnila slupka hlíz.

Odstranění natě podpoří rovnoměrné dozrání hlíz, a také urychluje a usnadňuje sklizeň. Její včasné odstranění při výskytu plísně bramborové snižuje riziko napadení hlíz, ovlivňuje obsah škrobu ve hlízách a zlepšuje pečící vlastnosti brambor.
Sklízet by se mělo za suchého, ne příliš chladného počasí (nad 15°C). Je třeba šetrného zacházení, a předejít tak mechanickému poškození. Brambory nesmí zůstat delší dobu vystavené světlu – zezelenají. Zelené a naklíčené brambory obsahují vysoké množství jedovatého glykoalkaloidu – solaninu, jehož největší koncentrace je pod slupkou a kolem oček.

 

Uskladnění

Je třeba zajistit rychlé oschnutí hlíz bezprostředně po sklizni. Brambory jsou pak uchovávány 3 – 4 týdny v suchu a na vzduchu, asi při 12°C. Tak se podpoří hojení ran, tvorba korkového pletiva a snižuje se výskyt hnilob. Po oschnutí se hlízy začnou postupně zchlazovat a to maximálně o 0,5 – 0,7°C za den. Pro dlouhodobé uskladnění jsou vhodné zdravé hlízy s pevnou slupkou. Skladují se na suchém a chladném místě při teplotě mezi 4-8 °C, nejlépe ve sklepě, zakryté pytlovinou, aby nezezelenaly působením světla.

Kvalitativní požadavky

Varný typ a obsah škrobu
Konzumní brambory se dělí do tří varných typů. Na jednotlivé varné typy jsou kladeny různé požadavky dle obsahu škrobu. Brambory s nízkým obsahem škrobu jsou spíše nerozvařivé, brambory s vysokým obsahem škrobu spíše moučnaté. Varné typy:
A- nerozvářivé/lojové brambory,
B – nerozvářivé až slabě rozvářivé,
C – moučnaté/rozvářivé

Test smažením

Ukazuje, jak silně se vzorek zabarví při zahřátí. Dobrý výsledek (žlutavá barva jako u bramborových lupínků) je dán nízkým obsahem redukujících cukrů a poukazuje na nízký potenciál tvorby akrylamidu. Výsledek testu závisí na odrůdě, stupni zralosti hlíz a na teplotě a délce uskladnění. Otlaky, klíčení a požerky škůdců zhoršují výsledek testu.

Velikostní třídění : Požadavek na velikost brambor se liší podle jednotlivých odrůd. Obvykle by se velikost hlíz měla pohybovat mezi 2,8 až 3,5 cm.

 

Dále se v této sekci dočtete

Jak se peče biochleba

Jak se dělá biosýr

Jak se dělá biosalám