Permakultura

Koncept, jehož nevyřčené počátky sahají až do úvodu 20. století, vyrostl  v sedmdesátých letech na půdě Tasmánské Univerzity, odkud se postupně rozšířil do celého světa. Jeho zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren, kteří pojem permakultura začali používat v kontextu udržitelného, sebeobnovujícího zemědělského systému, jehož součástí je i člověk a jeho obydlí.

Permakultura je tedy designérský systém pro navrhování trvale udržitelných, člověkem vytvořených produkčních systémů a lidských sídel. Vychází z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, staví ale také na moderním vědeckém a technickém poznání.

Permakulturní hnutí směřuje k harmonické integraci lidských obydlí, rostlin, zvířat, mikroklimatu, půdy a vody do stabilního, produktivního celku. Důraz ale není kladen na tyto jednotlivé součásti, ale spíše na vztahy, které se mezi nimi vytvářejí tím, jak je umisťujeme do krajiny. Tato synergie je dále posilována imitací přírodních vzorců.

Ústředním tématem permakultury je navrhování udržitelných ekosystémů, které produkují potraviny a jejichž součástí je člověk a jeho živobytí. Důraz je kladen na víceúčelovost všech prvků návrhu a integraci zvířat do sytému.

Nicméně permakultura zahrnuje více než pouhou produkci potravin. Soustřeďuje se na témata jako je energetická účinnost staveb, zacházení s odpadní vodou nebo recyklace a péče o krajinu. V pozdější době se pojem permakultury rozšířil i do oblasti ekonomických a společenských struktur, které podporují rozvoj a vznik trvalejších komunit, známých pod anglickými pojmy co-housing a eco-villages.

Historie a vznik

Dočtěte se o tom, kdy, jak a proč vznikla permakultura ve světě i v ČR a kdo stál u jeho zrodu? Čtěte více…

Principy a filosofie

Co stojí v pozadí biologicko-dynamického zemědělství, jaké principy a jaká filosofie tvoří jeho myšlenkový základ? Čtěte více…

Praxe

Co znamená biologicko-dynamicky hospodařit v praxi? Jaké jsou zásady pěstování rostlin či chovu zvířat v tomto alternativním zemědělském systému a jak se liší od běžné konvenční praxe? Čtěte více…

Příklad z praxe

Produkční statky založené na permakulturních principech  se v našich krajích teprve rodí. Jako příklad, kde můžete nalézt inspiraci uvádíme ukázkovou přírodně-permakulturní zahradu elologického střediska Lipky – Rozmarýnek. Více zde.

Odkazy a další zdroje

Chcete-li se dozvědět ještě další informace o tomto zemědělském systému nabízíme vám další internetové a literární zdroje. Více zde.

Texty jsou vytvořeny z literatury a zdrojů uvedených v odkazech.