Historie

HISTORIE A VZNIK EKOZEMĚDĚLSTVÍ

O alternativách průmyslového zemědělství se začalo poprvé uvažovat v prvních desetiletí 20. století, kdy byly zaznamenány první údaje o snižování úrodnosti půdy a změnách v agroekosystémech, způsobených chemickou a technickou intenzifikací zemědělství. To vše souviselo především s prudkým rozvojem biochemie, rozšířením a tedy zlevněním výroby dusíkatých hnojiv (poprvé syntetizovaných již v polovině 19. století) a rozvojem technologie benzínového vznětového motoru, tedy „érou traktorů”.

Již v té době se zvýšil výskyt chorob a škůdců a začala klesat kvalita potravin. Výroba a zpracování potravin dostaly průmyslový charakter a následovaly velké změny ve složení jídelníčku. Právě to byly důvody, které vedly k diskusím o stávajícím systému zemědělství a k promýšlení alternativ. A to zejména po druhé světové válce, kdy technologický rozvoj ještě výrazněji posunul možnosti využití umělých hnojiv a pesticidů a urychlil tím industrializaci zemědělství.

Historie ekologického zemědělství jako takového sahá do období po první světové válce. Rodilo se téměř souběžně v Indii a Střední Evropě a jeho vznik je spojen se jmény britského botanika sira Alberta Howarda, který pracoval v Bengálské Puse a se jménem Rudolfa Steinera, zakladatele systému biodynamického zemědělství, které bylo pravděpodobně prvním uceleným systémem ekologického zemědělství vůbec.

Mezi hlavní směry, které se rozhodujícím způsobem podílely na rozvoji současného ekologického zemědělství patří:

  • Přírodní zemědělství (počátek 20. století – spojené s únikem z měst na venkov, vegetariánstvím a prací E. Könemanna)
  • Biodynamické zemědělství (30. léta 20. století, R. Steiner)
  • Organicko-biologické zemědělství (40. léta 20. století, Dr. Hans Müller, H. P. Rusch, tradiční selský způsob života ve Švýcarsku)
  • Organické zemědělství (30. léta 20. století, Albert Howard)
  • Biologické zemědělství vněmecky mluvících zemích (50. a 60. léta 20. stol, rýčová metoda Johannese Görbinga)
  • Biologické zemědělství ve francouzsky mluvících zemích (50. a 60. léta 20. stol., J.P. Perin, Lemarie-Boucher, používání mořských řas jako hnojiva ad.)

Kam dál?

Principy a filosofie

Pěstování rostlin a Chov zvířat

Příklad z praxe

Environmentální rozměr

Odkazy