Místa pro přírodu v biozahradě

Abychom nalákali živočichy do naší zahrady, je třeba pro ně vytvořit vhodné biotopy, skrýšě a zimoviště. Co k svému životu potřebují někteří naši pomocníci naleznete zde .

Vytváření biotopů

Rozmanitost a stabilitu ekosystému zvýšíme vytvořením různých biotopů. Velmi jednoduše založíme například hromadu listí nebo klestí na stinném, vlhčím místě nebo hromadu kamení ve slunné, sušší části zahrady. Poněkud obtížnější je vytvoření mokřadního biotopu, tůňky nebo jezírka – ovšem toho života, co voda v zahradě přiláká! Uveďme si nyní některé příklady:


Hromada kle
stí:

Hrubší i drobnější větvičky z řezu stromů dáme na hromadu, ty hrubší dospod. Nahoru můžeme přihodit listí. Ideální je, když pod hromadou nejprve vykopeme díru, kterou zakryjeme prkýnkem nebo kameny a necháme volný vchod. V takovém úkrytu může například přezimovat ježek, v hromadě se dále může skrývat slepýš, ropucha, rejsek, pavouci, brouci atd.

Hromada kamení:

Důležitá je přítomnost různých dutin, štěrbin a škvír, které slouží jako úkryt ještěrkám, pavoukům apod. Na rozpálených kamenech se ještěrky rády vyhřívají a odsud vyrážejí na lov. Ke kamenům můžeme zasadit i teplomilné byliny, např. šalvěj nebo levanduli, ale část hromady by měla zůstat nezarostlá.

Suchá zídka:

Je to zídka, v níž jsou kameny volně položeny na sebe, bez spojení maltou. Ideální je například při budování teras na svahu. Ve škvírách se usazují stejné druhy zvířat jako v hromadě kamenů, kromě toho zde mohou růst také netřesky a rozchodníky.

Zahradní jezírko

Založení jezírka jako biotopu je poněkud náročnější, ale dá se také zvládnout a odměnou nám bude fascinující, po celý rok se proměňující divadlo!

Nejprve vykopeme jámu, která nemusí mít pravidelný tvar. Odstraníme kameny apod., aby se nepoškodila fólie, a jámu vyložíme speciální černou fólií. Na okrajích ji obložíme kameny, aby nebyla vidět a nekazila celkový dojem.

Jezírko by mělo mít hlubší, nezamrzající zónu, hlubokou alespoň 0,5 metru, a mělčí zónu o hloubce 10-20 cm. V hlubší zóně může růst leknín a plovoucí rostliny (např. voďanka žabí), v mělčí zóně se daří ostřicím, plavínu, rozrazilu potočnímu, žabníku, šmeli atd. Rákos vysázíme jen u větších jezírek, rychle se rozrůstá. Kolem jezírka vytvoříme pobřežní zónu, v níž může růst také máta, kosatce, kozlík lékařský a další zajímavé rostliny.

Do vývoje biotopu jinak příliš nezasahujeme. Zpočátku můžeme vodu v jezírku „naočkovat” trochou vody nebo bahna přineseného z rybníka, stejný účel splní bahno na kořenech vodních rostlin přenesených z přírody. Živočichové se záhy objeví sami: perloočky (tzv. vodní blechy) vodu vyčistí, na hladině se co nevidět objeví vodoměrky nebo bruslařky, vodu začnou brázdit potápníci a znakoplavky, přiletí vážky a další hmyz. Jezírko začne sloužit jako napajedlo ptákům, ale také včelám, vosám a sršňům, kteří si vodou v horkých letních dnech ochlazují svá papírová hnízda. Na jaře se pak možná nechá přilákat i skokan a ve vodě se to brzy začne hemžit pulci.

Ryby do biotopového jezírka ovšem nepatří: sežerou zakrátko všechen hmyz a z jezírka je pouhý chovný bazén. A to jsme nechtěli…

 

Hotýlek pro blanokřídlý hmyz

Včely samotářky jsou důležitými opylovači rostlin. Jejich larvy se často vyvíjejí v dutinách ve dřevě, vytvořených dřevokaznými brouky. Takových možností je však na našich zahradách čím dále méně, proto můžeme včelám pomoci a zhotovit jim „hotýlek”.

Dřevěný špalík, například kousek trámku dlouhý 20 cm, navrtáme z jedné strany různými vrtáky o průměru 2 až 10 mm. Špalík pověsíme nejlépe na závětrnou stranu nějaké kůlny, na zídku, pergolu apod. Aby do něj nezatékalo, můžeme ho opatřit jednoduchou stříškou. Co nevidět se objeví včelky, které do jednotlivých otvorů nanosí pyl, nakladou vajíčko a zalepí otvor hlínou. Některé „pokoje” zabydlí lumci, kteří jsou také našimi významnými pomocníky.

Další inspiraci naleznete na www.vcelky.cz .

Zelená střecha

Abychom vrátili přírodě plochu, kterou jsme jí vzali zastavěním, a zároveň vytvořili biotop pro suchomilné sukulentní rostliny, pavouky a různý hmyz, můžeme ozelenit střechu altánu, garáže, vodárny apod.

Střechu pokryjeme pevnou fólií, kterou můžeme podložit starým kobercem, aby se zespodu neprotrhla, na okrajích ji zatížíme kameny a nasypeme na ni asi třícentimetrovou vrstvu substrátu (písek a hlína 1:1). Tato vrstva postupně slehne až na 1 cm. Do substrátu zasadíme rozchodníky a netřesky, nejlépe k porůznu umístěným kamenům, pod nimiž substrát přece jen tak rychle nevyschne. Zpočátku střechu tu a tam pokropíme.

Již během prvního roku se rostliny rozrostou a vznikne nádherný pestrý koberec, který bude pastvou pro hmyz i naše oči!

Jak vyrobit ptačí budky

Mnoho druhů zpěvných ptáků se živí hmyzem, některé druhy se sice živí semeny, ale hmyzem krmí svá mláďata. K našim největším pomocníkům patří sýkory, rehci, pěnkavy, drozdi, ale i kosi, vrabci a špačci. Jejich potřebě hnízdních dutin můžeme vyjít vstříc tím, že jim zhotovíme a instalujeme vhodné budky. Budky ponecháváme bez bidélek a pamatujeme na to, aby byly otevíratelné a daly se čistit. Do budek by nemělo zatékat a neměly by z nich (zejména dovnitř!) vyčnívat třísky ani hřebíky. Při zavěšování dbáme na to, aby k nim neměly snadný přístup kočky. Více na www.birdlife.cz

Text a foto: Radomil Hradil: Biozahrada. PRO-BIO LIGA, Praha 2007. Publikaci si můžete za 20,- Kč u nás objednat.