Jak založit zeleninový záhon na zelené louce

Rozhodli jste se pěstovat si vlastní zeleninu, ale máte jen kus trávníku? Poradíme vám, jak trávník proměnit v zeleninový záhon. Postupů je hned několik. Klasické rytí, které nahradí pár hodin cvičení ve fitness centru, zakrývání, které vyžaduje trpělivost, ale ušetří hodně práce, nebo zvedání záhonů nad terén, které ocení ti, kdo mají rádi velké věci a k dispozici velké množství organického materiálu. Vyberte si, co právě vám bude nejvíce vyhovovat.

Rytí

Rytí, tedy odstranění travního drnu a následné prokypření vrstvy pod ním, je tradiční metodou přípravy nových ploch na pěstování. Obvykle je fyzicky náročné, ale funguje dobře zejména tam, kde je velké množství vytrvalých plevelů, kterých se potřebujete rychle zbavit. Odstraněním drnubohužel odstraníte i nejvýživnější vrstvu půdy. Půdu v novém záhonu je tedy potřeba obohatit kompostem nebo vysetím zeleného hnojení (např. luskoobilní směsi), kterou následně zaryjete. Vyryté drny nevyhazujte, zpracujte je do speciálního kompostu – skládejte je na sebe kořeny nahoru a před položením další vrstvy zasypte tu spodní mletým vápencem. Vzniklý kompost, který obvykle k vyzrátí potřebuje alespoň rok, využijte k dřevinám.

Zakrytí textilií nebo folií

Pokud rýč není vaším oblíbeným nástrojem, můžete přípravu záhonu přenechat přírodě. Plochu zakryjte tmavou textilií nebo folií a ponechte ji jednu sezonu odpočívat. Můžete využít i několik vrstev kartonu, které zatížíte např. slámou nebo kusy dřeva. Bez přístupu světla rostliny odumřou a vám se další rok bude záhon mnohem lépe připravovat. Často stačí plochu jen prokypřit rycími vidlemi.

Kobercové mulčování

Chcete-li mít zelinu bez rytí už první rok, vyzkoušejte tzv. kobercové mulčování. Spojuje zakrývání plochy, kompostování a pěstování dohromady. Na prostoru, kde chcete mít další rok záhon, sešlapte trávník, zakryjte jejvrstvou hnoje, hrubého nevyzrálého kompostu, bioodpadu z kuchyně a dalšího organického materiálu. Pak položte karton, který zamulčujte, tj. zasypte, slámou, trávou bez semen nebo štěpkou. (Pokud je na vaší zahradě přemíra slimáků, raději karton s mulčem nahraďte kvalitní netkanou textilií.) Do tohoto „koberce“ udělejte ve vhodných rozestupech dle požadavků rostlin jamky, do kterých dejte pár lopatek kvalitní zahradní zeminy. Vytvoříte si tak „hnízda“ pro zeleninu. Koberové mulčování se hodí zejména pro pěstování ze sazenic. Výborně v něm rostou např. dýně, rajčata nebo kedlubny.


Ilustrační obrázek kobercového mulčování.


Pokud máte dostatek zahradní zeminy s kompostem nebo odleželým hnojem, můžete pořadí vrstev otočit – karton dát rovnou na sešlapaný trávník a zeminu navršit na něj. Budete pak mít plochu na pěstování připravenou hned první rok.

Vyvýšený záhon

Tato technika je pro vhodná ty, kteří mají k dispozici dostatek biomasy – kusy dřeva, větve, hnůj, větší množství bioodpadu z domácnosti,listí, starou slámu, kompost a podobně. Tvorba záhonu je příležitostí, jak na zahradě efektivně uklidit, přeměnit přírodní materiál, který vám jinak překáží, v úrodné políčko na pěstování. Vyvýšené záhony jsou na výrobu náročné, ale následně vyžadují menší péči, než běžný záhon. Ocení je také osoby s omezenou hybností. Díky nadzvednutí nad terén se k nim není nutné tolik ohýbat. Dobře založený vyvýšený záhon vydrží přibližně 5 let, postupně se ale slehává.

 


Krok 1 – V prostoru si vyznačíme plochu záhonu.


Krok 2 – Z vyznačené plochy odstraníme travní drn a vyhloubíme zde prostor cca 40 cm hluboký.Drn a zeminu složíme na rozdílné hromady. Menší plochu zvládneme upravit rýčem. V případě velkých záhonů se vyplatí najmout si malý bagr.


Krok 3 – Vykopaný prostor postupně zaplňujeme biomasou. Na dno přijdou velké kusy dřeva, na ně drobnější dřevěný materiál. Dřevo můžeme proložit odstraněnými drny. Do záhonu je pokládáme vždy kořeny nahoru, abychom zamezili následnému prorůstání plevelů. Dřevo je v záhonu jako prvek udržující vlhkost – je schopné nasáknout vodu a zase ji pozvolna uvolňovat do okolí. To přispívá k menším nárokům záhonů na zálivku.


Krok 4 – Na základ ze dřeva a drnů vršíme dostupný organický materiál – hnůj, bioodpad z kuchyně, starou slámu apod., který průběžně sešlapáváme. Nepoužíváme nic, v čem by byla semínka plevelů (např. posekaná tráva s květenstvím), vyvarujeme se raději i zbytků nemocných rostlin. Pokud je materiál suchý, záhon průběžně proléváme vodou.Tato vrstva představuje zásobárnu živin pro pěstované rostliny a také zdroj tepla, které se uvolňuje při rozkladu biomasy (vyvýšený záhon je vlastně velký kompost). Dobře zde proto rostou zeleniny, které mají rády „teplo od nohou“, např. rajčata.


Krok 5 – Na závěr záhon zasypeme minimálně 10cm vrstvou zeminy s uleželým kompostem. Do zeminy vyséváme semínka a sázíme sazenice. Před novou sezonou zeminu na povrchu prokypříme a smícháme s kompostem. Prostor mezi rostlinami je vhodné mulčovat – zakrývat tenkou vrstvou slámy nebo posekané trávy bez semen, případně textilií, aby půda byla chráněná a zbytečně se nevysušovala.

Pro Ekoporadny Praha připravila Alena Lehmannová (www.prirodni-zahrady.cz).


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>